Po předchozím prodlouženém víkendu jsme se tentokrát vydali na týdenní cestu do Východních Čech. V plánu byly čtyři z pěti tamních hřišť. Týden by na to mohl stačit i s výlety do okolí. Počasí dle předpovědi ideální golfové – kolem 15°C a sluníčko!

Objevili jsme vycházející hvězdu – Golf Dobrouč

Při plánování cesty jsem našel 18 jamkové golfové hřiště v podhůří Orlických hor. Že bych ho v minulosti přehlídl? O Dolní Dobrouči jsem nikdy předtím neslyšel. Teprve podrobnějším průzkumem jsem zjistil, že se jedná o jedno ze dvou nových hřišť otevřených v roce 2020. Tím druhým je Oaks, silná konkurence. Z internetových stránek můžeme vyčíst, že se jedná o rodinný golfový resort navrhovaný českým architektem Jakubem Červenkou. Byl jsem mírně pochybovačný, ale plný očekávání.

Už předchozí kontakt s manažerkou hřiště, paní Petrou Rychetskou, dával tušit, že v Dobrouči panuje rodinná atmosféra. Obytná auta s radostí přijmou a ještě chtějí poradit s výstavbou karavanových stání! Přijeli jsme tradičně v noci. Jelikož je hřiště nové, google moc nepomohl. Parkoviště jsme museli hledat pěšky s baterkou. Přeci jenom se obytňákem do neznámých úzkých temných uliček moc nepouštím – blbě se z nich po tmě couvá. Na konci nás však čekalo krásně velké parkoviště s překrásným výhledem do údolí Dolní Dobrouče.

Jamky č.1, 7 a 8

Druhý den ráno jsme šli hned na to. První jamka – jen tušíte, kde může být green. Terén náročný, ale nemáte pocit, že tady fairway nemá co dělat, jak na některých venkovských hřištích. První dojem – hezké. Pak druhá jamka, pětipár do tvaru Z. Opět kopec, ale radost narůstá, místo, abychom byli unaveni. A tak to pokračuje jamka za jamkou. Ano, místy ještě hřiště není 100% zarostlé, ale to vůbec nekazí dobrý pocit z každého detailu, na který se zde myslelo. Český architekt? Tak toho bych na své hřiště také pozval (kdybych nějaké stavěl :-)) Po devíti jamkách si dáváme pauzu. Zvláště jamka číslo 9 byl horolezecký výkon. Druhá devítka skvělé pocity jen umocnila. Projít to pěšky nám dalo zabrat. Ale hráli jste někdy Adamstal? Nejlepší rakouské hřiště? Dobrouč mu může dle našeho názoru směle konkurovat. Už se těším, jak se bude hřiště dále rozvíjet. Pánu správci jsem na přivítanou rovnou řekl: „Skvělé, jen to nepos…!“

Parkování na hřišti Dolní Dobrouč

Obytným autem můžete zaparkovat na konci parkoviště. Zatím nejsou k dispozici žádné přípojky, ale v případě krize se dá natáhnout prodlužka z budovy a při odjezdu jsme natankovali i pitnou vodu z venkovního kohoutku na terase. Dobrou zprávou je, že v plánu je i výstavba karavanových stání cca pro 3 auta. Určitě rádi přijedeme na kolaudaci 🙂 .

Výlet po okolí Dolní Dobrouče

Další den dle plánu golfová pauza. Na kolo byla ještě trochu zima, ale jak jinak chcete vidět širší okolí? Čepice pod přilbu a jedeme. V plánování výletu po okolí skvělé pomohou Mapy.cz. Zvolte si Tipy na výlet anebo Výlet po okolí, k tomu požadovaný dopravní prostředek a vzdálenost a můžete vyrazit. Ještě se musím naučit tyto dvě funkce zkombinovat – vybrat si z Tipů a pak po nich vytvořit trasu. Tak třeba napište, jak výlety plánujete vy.

My jsme si dali cca 20 km – Letohrad včetně výstupu na Kopeček, Písečná, Žampach a zpět. Na první pohled 20 km na kole – nic moc. Ale pokud se zastavujete a procházíte parky, dáte si v klidu oběd z okýnka a sem tam vyjedete nějaký kopec – na amatéry cyklisty až moc. Jestli chcete začít výlet až v Letohradě, pod zámkem je docela velké bezplatné parkoviště. Po návratu přejíždíme na další hřiště. Cestou jsme ještě navštívili Tyršovy sady a Zámek v Pardubicích.

Lázně Bohdaneč

V okolí Pardubic jsou hřiště dvě. Kunětickou horu jsem hráli už několikrát a tak se do našeho harmonogramu tentokrát nevešla. Kdo chce ale mít zážitek z Východních Čech komplet, vynechat by ji neměl. My jsme však vyrazili do Lázni Bohdaneč. Příjezd k večeru má tu výhodu, že parkoviště jsou už většinou prázdná. Po konzultaci s manažérem jsme mohli zaparkovat přímo u odpališť na drivingu a v bezprostřední blízkosti cvičných ploch. Připojení na elektřinu jsme zvládli a domluvili si pravidelné stravování z okénka začínající snídani. Hlavně nezapomenout natáhnout přes vjezd na parkoviště dráty elektrického ohradníku. Jinak bychom mohli mít v noci návštěvu divočáků!

Parkování na hřišti Lázně Bohdaneč

Hřiště v kontrastu s Dobrouči je celé na rovince. Jeho složitost tvoří stromy a často voda. Zajímavosti je malá farma uprostřed druhé devítky – kozy a ovce. Po procházce s golfovými bagy jsme se ještě vydali na cyklovýlet po okolí – přilehlé rybníky, ornitologická pozorovatelna i samotné centrum města s lázněmi tvoří krásnou krátkou vyjížďku.

Rozkoš a Babiččino údolí

Čtvrtý den byl dle plánu servisní. Nejbližší stellplatz Rozkoš na naší cestě do Podkrkonoší byl u nádrže Rozkoš. Takhle si představuji ideální stellplatz, který občas budete na cestě potřebovat. Vjezd chráněn závorou, platba v automatu, vše ostatní v ceně. Připojení na elektřinu s 16A, výpusť na šedou vodu, možnost vylít WC a natankovat pitnou vodu. Navíc jsme na místě byli sami! Večerní výhled na vodní plochu byl skvělý pouze přes naše přední okno. Takový vítr bych uvítal na plachetnici, na venkovní sezení to ještě nebylo.

Staré Bělidlo

Druhý den jsem si dal objížďku vodní nádrže Rozkoš na kole. Krátká trasa po rovince, část je po nové cyklostezce, část jsem prodloužil přes Českou Skalici, ať nemusím po hlavní. Odpolední část odpočinkového dne byla věnována Babičce. Tedy Babiččinu údolí. Zaparkovat obytňákem se dá dole u křižovatky ve Zlíči nebo u zámku Ratibořice. Věřte, nevěřte, ještě jsem tu nebyl. A uvítal jsem možnost projít si všechny atrakce v davu celkem asi 10 lidí v celém areálu. Když jsem četl, jak to zde vypadá standardně, asi bychom zvolili jiné místo. Alespoň malé pozitivum doby covidové.

Golf Club Mladé Buky

Další golfovou zastávkou byly Mladé Buky. Pro mně srdcovka, strávil jsem v tomto okolí mnoho pracovních dní a těšil se na setkání se starým známým – manažerem resortu Honzou Grundem. Součástí Grund Resortu je především čtyřhvězdičkový hotel. To bývá pro obytňáky většinou problém. Zde ale chápou, že o nás jako klienty ubytování „navždy“ přišli 🙂 . O co v nás nepřišli, jsou klienti dalších služeb. Doporučuji tedy dopředu zavolat a domluvit se na možnosti stání. Jsou zde 2 místa pro autobusy, kde se obytňák vejde. Pitná voda je k dispozici na drivingu.

Další den jsem si chtěl dát krátký cyklistický okruh. Vybral jsem 7 km – ano, zní to až ostudně málo. Zapomněl jsem ovšem v Mapy.cz kouknout na výškový profil. Zajímavostí na trase kolem Pekelského vrchu bylo spousta! Skalní útvar Baba, Havlův Hrádeček, zřícenina hradu Břecštejn atd. Znervózněl jsem až potom, co jsem první 4 kilometry jel pouze z kopce a to jsem věděl, že mám po cestě ještě ten Pekelský vrch, který je minimálně 50 výškových metrů nad výchozím místem. Další tři kilometry jsem kolo tlačil do prudkého kopce. Nejsem žádný horský přeborník a pokud jste na tom podobně, doporučuji tuto trasu raději absolvovat pěšky. U všech zajímavostí připravil Resort Grund hezké informační tabule.

A teď mě čekalo ještě kopcovité hřiště. U mně získalo přezdívku kardio. Je to tedy makačka. Žádná jamka není na rovině. Kombinace techniky, dlouhých fairwayí a krásných výhledů ale stojí za to. Škoda jen, že jsme nemohli udělat větší tržbu za jídlo, okénko jelo pouze v minimálním režimu. Tyto případy nás však nepřekvapí, máme i vlastní kuchyň.

Queen’s Park Golf Club Myštěves

Poslední golfovou zastávkou byla Myštěves. Cestou nezapomeňte koupit Hořické trubičky a kouknout na místní hořické náměstí. Na hřišti bylo dopředu domluveno, že můžeme zastavit přímo na parkovišti u zámku. Je zde k dispozici přípojka na 230V (jindy pro buginy) a také pitná voda. Z jedné strany zámek, z druhé hřiště a po okolí pobíhá místní zajíc. Další klidná noc v hezkém prostředí. U vjezdu do zámeckého areálu bylo rušno. Tak mi to nedalo a zašel jsem se poptat, zda není náhodou jedno čepované. Bylo. I když v ještě neotevřené restauraci. Zrovna se dokončovala rekonstrukce, ale noví majitelé byli rádi za nultého hosta 🙂 . Tak jsme si domluvili na příští den i domácí oběd. Velice milý večer i další den oběd. Příště na cestě do Liberce se zde ještě musíme zastavit.

Zde automatizace dostihla i golfovou recepci. Před hrou jsme dali poplatek za hru i parkování do obálky, napsali jméno a email pro zaslání účtu… a vyrazili na hřiště. Jeden kolega ho nazval „lowcost playground“. Něco na tom bude, ale stavu hřiště se nedalo nic vytknout. Tři jamky v krásném zámeckém parku, zbytek po okolních loukách, občas protnuté vodou. Hezká procházka. Tím naše putování po Východních Čechách skončilo. Týden utekl jako voda a máme následující zkušenosti:

  • Elektřina – byli jsme připojení většinu stání. Ani tak ne z důvodu dobití baterií, jako z důvodu komfortu použití 230V spotřebičů v kuchyni. Do budoucna musíme zvážit měnič
  • Voda – dotankovali jsme 2x. Nová hadice 25 m, rozdělená na 15 a 10 m, se využila v plné délce
  • Šedá a černá voda – při plném sprchování servis 4. den vyšel akorát
  • Nový neomezený tarif od Vodafone byla dobrá volba. Včetně vzdálené výuky a jednoho PGA večera padlo 30 GB

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit

Registrovat

Obnova hesla

Zadejte prosím uživatelské jméno nebo emailovou adresu, emailem obdržíte odkaz pro vytvoření nového hesla.